Kuna

Pravidelní čtenáři tlapek už vědí, že Kuna není místní zvířátko, ale název jednoho ze sedmi indiánských kmenů žijících na území Panamy. V minulém příspěvku jsem popisovala naši návštěvu na jejich území, které je nazýváno Comarca de Kuna Yala a je jejich autonomní oblastí.

Původ

Předchůdci dnešních indiánů Kuna žili pravděpodobně na území dnešní Kolumbie, ale po válečných střetech s jinými kmeny odešli zhruba v 15. století přes prales Darién do Panamy, kde se usídlili na pobřeží a později osídlili i souostroví známé jako San Blas. Španělský dobyvatel Vasco Núñez de Balboa si údajně vzal dceru tehdejšího velitele kmene Kuna a s pomocí původních obyvatel se tak stal prvním Evropanem, který přešel šíji a viděl Tichý oceán. Po vyhlášení samostatné republiky Panama v roce 1903, začala vláda potlačovat jejich kulturu. Spory vyvrcholily v roce 1925, kdy indiáni zaútočili na policejní stanici na „jejich“ území a vyvolali tak nepokoje, při kterých zahynulo 22 policistů a dalších 20 indiánů, kteří se připojili k „nepřátelům“. Nikde se neuvádí, jaké byly ztráty z jejich řad, ale vzhledem k tomu, že na ně „vlítli“ s mačetami, to byla asi jednosměrná akce. Indiáni se poté prohlásili nezávislými a označili svoji oblast za autonomní. Panamské vládě ale ještě několik let trvalo, než je konečně v roce 1953 uznali jako samosprávní celek a začali tak vyjednávat politické a ekonomické vztahy. V současné době mají indiáni Kuna jednu z nejlépe fungujících autonomií původních obyvatel v Latinské Americe.

Vlajka

Zajímavostí je jejich vlajka, která díky svastice působí poněkud divoce. Vlajka s tímto znakem byla přijata spolu s vyhlášením nezávislosti v r. 1925 a v této podobě se dochovala dodnes. Pouze v roce 1942 umístili doprostřed místo „kříže“ kruh, aby se tak odlišili od válečného symbolu, ale tato úprava se výrazně neujala. Svastika má zobrazovat chobotnici, která dle jejich tradice zrodila svět.

Politické zastoupení

V roce 1945 byl založen kongres jako jejich nejvyšší úřad, který zasedá dvakrát ročně a tvoří ho vždy pět zástupců ze 49 komunit, které jsou většinou rozděleny podle ostrovů a vesnic na pobřeží. Kongres má pak tři poslance, kteří jsou součástí Národního shromáždění panamské vlády a zastupují tak potřeby a práva indiánů Kuna na politické úrovni. Fotky poslanců a seznam zástupců komunit byly umístěny na těchto stránkách, ale když jsem si ověřovala funkčnost odkazů, na stránkách už bylo pouze uvedeno: This account has been suspended:) Odkaz tu nechám pro případ, že by je zase nahodili.

Počet obyvatel

V dobách příjezdu španělských dobyvatelů, čítala jejich komunita kolem 600 – 700 tisíc. Podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2000 jich je zhruba o desetinásobek méně, tj. 70 tis., přesto je kmen Kuna druhou nejpočetnější skupinou původních obyvatel. První je kmen Ngöbe se zhruba 170 tisíci. Odhadem žije 33 tis. indiánů na ostrovech, 7 tis. na pobřeží a zbylých 30 tis. mimo jejich comarcu, většinou v Panama City. Hodně mladých indiánů také odchází z comarcy studovat do hlavního města na univerzitu. Většinou je to tak, že ve městě žije teta nebo strýček a jak děti rostou, jezdí k nim na studia.

Jazyk

Jejich vlastní jazyk se nazývá dulegaya a pochází ze skupiny jazyků Chibchan, kterými mluví původní obyvatelé žijící na území od Hondurasu po Kolumbii. Převážná většina indiánů Kuna mluví také španělsky, hlavně tedy mladší generace, která se jazyk učí ve škole.

Ekonomika

Jedním z důvodů proč je jejich autonomie označována za jednu z nejlépe fungujících, je i jejich dobře zvládnutá ekonomika. Hlavními obchodními artikly jsou kokosy, humři, krabi a tradiční výrobky kunský žen, tzv. molas. Na území jejich comarcy dokážou při dobré sklizni vypěstovat i 30 miliónů kokosů. Jejich hlavním partnerem v tomto obchodě je sousedící Kolumbie, která zkupuje většinu z jejich úrody. Pravidelně přijíždějí velké lodě plné základních potřeb, jako jsou mýdla, oblečení a jídlo a vymění toto zboží za kokosy. Kokos dokonce sloužil ještě v 90. letech minulého století jako základní měna. Každý rok stanoví hlava comarcy cenu, za kterou se budou kokosy prodávat, a žádný prodejce nesmí kokosy prodat pod touto cenou. Výtěžek z kokosů ale v poslední době zaostává za výnosem z prodeje již zmíněných molas. Dalším důležitým, i když nezveřejňovaným bodem ekonomického vzrůstu je obchod s kolumbijskými drogami. Na území comarcy totiž dle zákona nemohou vstoupit pobřežní hlídky ani policisté Panamy a tak obchodu mezi ostrůvky nic nebrání. Dealeři si tady mohou předávat své zásilky bez jakýchkoliv omezení a za „mlčení“ se dostane indiánům odměny. Pro ekonomiku je také důležité, že půda na jejich území patří výhradně jim a nikdo jiný ji nemůže koupit. Výtěžky ze stále se rozrůstajícího turismu tak putují pouze komunitám.

Tradiční oděv

Stejně jako v kmeni Ngöbe-Buglé nosí tradiční oděvy už jenom ženy, tak i ženy Kuna dodržují tradici a díky barevnosti a pestrosti jejich oblečení je dokážete hravě rozeznat. Muži i děti nosí klasické moderní oblečení převzaté od okolního světa. Ženy mají většinou černou linku na obličeji a zlatý kroužek v nose. Oblečení je tvořeno z úzké pestrobarevné sukně a halenky, jejíž hlavním dominantou je ručně vyšívaná mola. Lýtka i zápěstí pak mají ženy omotané barevnými korálky. Celkově jsou ženy kmene Kuna považovány za velké parádnice, kromě složitějšího oblečení jsou ověšeny i nespočetným množstvím šperků.

Jak už bylo zmíněno, výšivky molas tvoří podstatnou část výdělku kunských žen. Většinou jsou hlavními motivy, které ženy vyšívají do jedné nebo několik vrstev látky, ptáci, mořské želvy, ryby, pralesní šelmy a geografické obrazce. Molas prodávají ženy přímo ve vesnicích, na ulicích hlavního města, ale nabízí je také každý obchůdek se suvenýry. Malá výšivka stojí 5 dolarů, velká pak 10. Jelikož výšivky ženy dělají ve svém volném čase, trvá jim ta menší týden, ta větší pak i několik měsíců.

Albinismus

Kmen Kuna je známý také díky vysokému výskytu albínů v jejich komunitě. Albíni jsou považováni za „děti měsíce“ a dostává se jim té nejlepší péče. Hlavním důvodem vysokého poměru albínů 1:165 jsou, jak už to v rámci uzavřených komunit bývá, sňatky v příbuzenstvu. Odborníci proto ale mají ještě jeden historický důvod. Jelikož albíni většinu času nevycházejí příliš ven, aby nevystavovali svoji pokožku silnému slunci, zůstávali v dobách nájezdů a bojů se španělskými dobyvateli zavřeni doma v bezpečí, a tak se po vyvraždění většiny indiánů, stali velice početnou skupinou.

Gayové

Zajímavý přístup mají také indiáni Kuna ke gayům, kteří se v jejich komunitě celkem často nacházejí. Pokud malý chlapec začne jevit známky spíše dívčího chování, ženy se ho okamžitě ujmou a vychovávají ho jako dívku. Tyto „ženy“ pak v dospělosti většinou patří mezi vyhlášené umělce ve výšivkách molas. O jedné z nich jménem Lisa, natočila v roce 2005 dokumentaristka Anne Marie Canavaggio krátký film s názvem Lisa como ella. Zde je krátký popis z Vídeňského festivalu.

Vesnice

My jsme v San Blas strávili nejdříve dva dny na ostrově Sendidup, kde bylo spousta turistů a pár místních, co o hladové návštěvníky pečovali, ale třetí den jsme se přesunuli na ostrov Digir (Isla Tigre), který je známý tím, že se jeho obyvatelé snaží žít podle tradičního způsobu života. Na fotkách můžete vidět pohled z moře na zadní části domů. Většinou je na břehu několik odpadků a přírodní mořská toaleta. Vesnice na ostrově je „otevřena“ pro turisty, tzn. že se v ní můžete volně pohybovat. Většinou se za vstup na ostrovy nebo do vesnic platí poplatek, ale my jsme byli ubytováni v místních chatkách, takže byl zřejmě tento poplatek v ceně.

Vesnice byla na první pohled velice čistá a klidná, děti pobíhaly v uličkách a samozřejmě si nás všechny prohlížely. Je vidět, že na přítomnost turistů jsou zvyklé, jelikož se hned nastavovaly foťáku a chtěly vidět fotky. Ženy začaly okamžitě vytahovat své molas a věšet je na připravené šňůry a doufaly, že právě u nich něco koupíme. Začal tedy úžasný konkurenční boj. Zakoupili jsme si tedy jednu hned zpočátku vesnice a po zbytek „procházky“ jsme jí už jen ukazovali, jako že už jsme svůj úkol splnili:)

Vesnice byla celkem jasně uspořádaná. Uprostřed bylo molo, kde zrovna kotvila taková z našeho pohledu nepříliš bezpečná bárka a hlavní veliká místnost, kde se scházeli hlavy ostrova k jednání. Na konci ostrova byla škola. Sobota odpoledne, a přesto bylo hřiště plné „basketbalových“ hráčů. Tradiční způsob života je cítit například z ohňového dýmu, který se vanul z každé chaloupky, ale na druhou stranu ho trochu narušují televizní antény umístěné na klacku nad střechou.

Prostory mezi chatrčemi jsou vyplněné mini políčky s melouny nebo kukuřicí. U všech byla cedule, ze které bylo patrno, že se jedná o nějaký projekt. Panamská vláda asi nejvíce zasáhla do tradičního života místních vesničanů svým projektem, kdy každé rodině nainstalovala solární panel. V době, kdy jsme zrovna obědvali, přišla skupinka mladíků instalovat panel na střechu restaurace a místní za to byli opravdu rádi. Takže si tak trochu říkám, zda se vůbec tato vesnice dá označit za tradičně žijící.

V den našeho odjezdu zrovna začínala slavnost, která je spjata s výrobou alkoholického nápoje zvaného chicha. Pojem chicha je znám po celé Latinské Americe a ve většině případů se pod ním skrývá alkoholický nápoj z fermentované kukuřice. Každá země má ale své typické úpravy a v Panamě se chicha říká i koktejlu z čerstvého ovoce, který alkohol rozhodně neobsahuje. Původ slova chicha je připisován právě jazyku Kuna, ve kterém znamená kukuřici. Místní nám vysvětlovali, že odpoledne začnou muži kukuřici zpracovávat, tak aby se pak mohla na několik týdnů uložit do sudů a nechat fermentovat. Principem celé slavnosti bylo najít ten správný okamžik, kdy je nápoj „tak akorát“ a může se začít konzumovat. To se pak sejde celá vesnice a všichni, tedy kromě dětí, pijí a pijí. Místní chlapec Dimitrij nám vesele popisoval, že se pak všichni válejí na ulici a je jim opravdu špatně:) Že jméno Dimitrij zní poněkud rusky? Ano, ale jeho nositel nám vysvětlil, že není nijak neobvyklé.

Vrcholem celého pobytu ve vesnici pak byl okamžik, kdy nám kuchař Jorge, po výborné večeři, donesl hru Člověče, nezlob se s dotazem, zda jí náhodou neznáme:) Musím říct, že kdyby mi někdo řekl, že budeme vyhazovat z domečku indiány kmene Kuna na jednom ze 400 ostrůvků někde u hranic s Kolumbií, tak se mu hodně vysměju. Při průzkumu knihy návštěvníků jsme objevili za poslední dva roky ještě celkem 6 Čechů, takže někomu z nich děkujeme za vtipný okamžik.

Celkově musím říct, že na mě indiáni působili velice příjemně. Je jasné, že jejich vstřícný přístup se dá vykládat jako snaha co nejvíce vydělat, ale i kdyby to tak bylo, tak mi to nevadí, ba naopak. Kdyby se takhle chovalo aspoň 5 číšníků z 10, co nás doma obsluhují, hned bych měla lepší pocit.

11 Responses to “Kuna”

1. Socan napsal:

   20.5.2010 v 22.30

   Papalas rybicky?
2. teta napsal:

   21.5.2010 v 16.54

   Ahojky, dojedte tam zpatky pro to „Clovece, nezlob se“, vypada to na starozitnost hahaha. Ti indiani maji stesti, ze se na tech ostruvcich nenasla nafta ci neco podobneho, to by je vlada ci nejaky nadnarodni koncern pekne rychle vystehovali ci nahazeli do oceanu. Ze vseho nejvic se mi libi ta jejich vlajka. Tak Adolf bud navstivil Indii nebo Comarca de Kuna Yala. Nebyl taky v knize navstevniku?
3. Šáfa napsal:

   22.5.2010 v 23.19

   ahojky, moc zajímavý.Člověče nezlob se- 100 bodů :-D
4. strejda napsal:

   26.5.2010 v 20.53

   Postradam informaci, ktere firme patri ty telefonni budky.Jinak nadhera.
5. kitchen showrooms napsal:

   22.7.2011 v 2.25

   Can any kind soul suggest an excellent contact us plugin where the visitor enters their details and this generates an email ?!?
6. Delfin Joaquin Paris III napsal:

   22.7.2011 v 12.02

   I have to first of all give kudos to whoever created your theme and 2nd of all to you for writing things i are only able to describe as a fantastic post.
7. fitted wardrobes essex napsal:

   22.7.2011 v 13.11

   I believe this is a Wordpress site ?. I want 1 !. Is this a cost-free theme (I have no cash !!) ?
8. mereway bathrooms napsal:

   22.7.2011 v 18.43

   Is there 1 Wpress plugin that all internet sites must have ?.
9. designer bathrooms essex napsal:

   23.7.2011 v 14.27

   I would like to invest in a great Wp theme. one under $200 with no annual fee. Any recommendations?
10. Car Seats for Infants napsal:

    24.7.2011 v 1.36

    Super Blog, Mate! I am always on the lookout for new and interesting sites and postings which is what led me here. I certainly plan on visiting again! Cheers
11. Used Golf Drivers napsal:

    30.7.2011 v 0.04

    Good informative text. I found your blog by accident, just thought Id let you know that you have some really good info on here.