Comarca de Kuna Yala – San Blas

Comarca znamená region, v tomto případě spíše rezervaci, Kuna jsou původní obyvatelé Panamy a Yala znamená v jejich jazyce země nebo hory, jednoduše tedy řečeno – území kmene Kuna. Oblast, kterou jsme nedávno na pár dní navštívili, je ale také známá jako souostroví San Blas. Pokud si tento pojem „vygůglujete“ vyskočí na vás hromada kýčovitých fotek palmových ostrůvků. A taková je i realita.

Autonomní oblast indiánů je tvořena dlouhým pásmem pobřeží až k hranicím s Kolumbií a zhruba 400 ostrůvky. Indiáni rádi tvrdí, že mají na každý den v roce jeden ostrov. Někde se uvádí, že ostrovů je opravdu 365, ale dle místních jich je 409. Kmenu Kuna se budu věnovat v dalším příspěvku, teď zůstaneme jako klasičtí turisté u informací o dopravě a ubytování.

Pokud budete plánovat výlet na ostrovy San Blas, nespoléhejte na informace v knižním průvodci a už vůbec ne na mapy. Pořádnou mapu ostrovů totiž seženete jenom stěží a v klasických průvodcích je informací opravdu pomálu. Důvodem jsou právě samotní indiáni, kteří vlastní všechny ostrovy a přímo jejich zákony zakazují vlastnictví půdy, tedy i prodej mimo příslušníky kmene. Pobyt na San Blas tedy nejde pojmout jako super dovolenou v hotelu s vířivkou a all inclusive. Další, co hledání informací stěžuje, je samotné pojmenování ostrovů, někde se ostrovy uvádějí v anglickém znění, jinde jsou zmíněny jejich španělské názvy, anebo pro větší zmatek, také v jazyce Kuna.

My jsme se k tipům kam vyrazit dostali díky Victorovi z hostelu Mamallena, který platí za znalce San Blas a rád poskytne všem na optání informace o ubytování a dopravě. Takže pokud se tam budete chystat, neváhejte ho kontaktovat. Ostrovů je opravdu mnoho, všechny nejsou obydlené a jenom na pár z nich je ubytování pro backpackery (tedy s nízkou cenou a nižšími nároky na komfort). Pokud byste chtěli bydlet v hotelu, tak i tak počítejte s tím, že to nebude žádný mega luxus, ale dá se pár hotelů najít. Každopádně my samozřejmě patříme do té skupiny nižší cenové kategorie, takže nás zajímaly ostrovy s levným ubytováním.

Na ostrovy můžete letět z Panama City společností AirPanama nebo Aeroperlas. Letadla létají jednou denně v 6 ráno, dokud nejsou nad oceánem velké větry a není tedy riziko ztroskotání na ostrově:) a cena jedné cesty je kolem 60 dolarů. Na ostrovech je zhruba 5 letišťátek, kam můžete letět. Většinou letí jedno letadlo na min. dvě destinace, takže přistane na jednom, vysadí lidi, nabere ty, co letí zpátky do města a letí na další letiště, kde se děje to samé. Letadlo je opravdu malé a naskytne se vám z něj krásný výhled na prales Darién a malinké ostrůvky v průzračném moři. Při přistání a vzlétání máte sice trošku strach, abyste neskončili v moři díky délce přistávací dráhy, ale jinak je to tedy zážitek. Na fotce je „odbavovací hala“ a „řídící věž“ v Corazón de Jesús.

Další možností jak se na ostrovy dostat, je absolvovat tříhodinovou jízdu z Panama City terénním vozem do pobřežního městečka Carti. Odtamtud už se pak domluvíte s nějakým rybářem, který vás hodí na jeden z vámi vybraných ostrovů. Můžete buď vyrazit vlastním vozem, nebo využít služeb místních cestovek, které na této trase jezdí dvakrát denně a cesta vás vyjde na zhruba 50 dolarů. Silnice, pokud se tomu tak dá vůbec říkat, ale není nijak extrémně uzpůsobená velkému provozu a v období dešťů může být i nesjízdná. Potkali jsme pár lidí, kteří po této cestě přijeli a říkali, že v některých momentech měli fakt strach, jelikož tam jsou hodně prudké sklony a silnice je úzká.

My jsme letěli do městečka El Porvenir, což je hlavní město comarcy a zpátky jsme letěli ze vzdálenějšího Corazón de Jesús. Od Victora jsme měli typy na dva ostrovy, které jsou pro baťůžkáře jako my cenově přijatelné. Ihned po výstupu z letadla se nás ujal místní hoteliér, který měl samozřejmě zájem nás ubytovat ve vlastním. Ale když pochopil, že hotel pro nás není to pravé ořechové, nabídl se, že nás na náš ostrov Isla Franklin hodí. Ještě jsme museli zaplatit poplatek 2 dolary na osobu za vstup na území comarcy a vyrazili jsme. Na jeho vydlabané bárce s motorem jsme frčeli zhruba hodinu a cesta nás stála 50 babek.

Když jsme vylezli z lodi, přivítal nás indián Tony s dotazem, zda máme rezervaci. Sdělil nám, že pokud ne, máme smůlu, jelikož on má plno a také nám hned vysvětlil, že na ostrově jsou dva „businessy“ a že je tedy možnost optat se u Franklina (podle něj se i ostrov jmenuje v angličtině, v jazyce Kuna se ostrov jmenuje Sendidup). No tak jsme celý otrávený poděkovali a s představou, že jdeme někam daleko prosit o volnou postýlku, jsme ušli deset metrů a byli jsme u Franklina :) Franklin společně ještě zřejmě se svým bratrem, byla taková humorná dvojice starších indiánů, připomínající Pata a Mata. Chvíli něco řešili, někam volali, ale pak pro nás měli rovnou celou chatku. Cena za ubytování na tomto ostrově, stejně jako na našem druhém typu (Isla Robinson) je 21 dolarů za noc na osobu a v ceně jsou také tři jídla denně. Stravu zajišťují vždy dvě indiánky Kuna, které se také starají o povlečení a úklid jídelny. Na jídlo si nemůžeme stěžovat, k snídani byly palačinky nebo vajíčka, k obědu a večeři kombinace rýže, kuřete, ryby a salátu. Sociální zázemí bylo také celkem na úrovni, sprchu zajišťoval sud s dešťovou vodou.

Po složení báglů jsme se vydali na obhlídku ostrova, což nám zabralo dosti času – celkem asi pět minut:) Rozměry ostrova bych tipla na zhruba 75×60 m. Kromě cca 20 chatek, tam byly dvě volejbalová a jedno basketové hřiště, spousta palem, houpací sítě a písek. Na ostrově v té době pobývalo několik indiánů, 4 Češi a asi milion Izraelců. Už Victor nám ve svých poznámkách zmiňoval, že tento ostrov je vyhledávaný právě tímto národem, ale že tam budeme v takové menšině, jsme tedy nečekali. Dokonce i nápisy s instrukcemi jak se chovat byli kromě angličtiny také v hebrejštině.

Borci měli ale kšeft vychytaný do detailu, ihned nám ukazovali svůj krámek, kde si můžeme případně zakoupit pitnou vodu, něco k snědku a hlavně měli narvané dvě lednice pivkama a colou. Jako první se nám hned omlouvali, že „lightka“ došla :) Cena za pivko bylo jako všude jinde jeden dolar. Když jsme si nadšeně zahráli volejbal, zastříleli na koš, vycachtali v moři, dali pivko a večeři, zjistili jsme, že toho tady opravdu není moc co na práci. Pat a Mat vytáhli z chýše telku a koukali na box. U Tonyho se v baru rozjížděla párty, které jsme se sice nezúčastnili, ale do ranních hodin jsme o ní věděli. Jelikož jsou ostrovy v těsné blízkosti Kolumbie a přes území Kuna se kolumbijské zboží většinou transportuje po lodích, nebyla na ostrově nouze o pověstný bílý kolumbijský prášek. My jsme se k němu tedy nedostali, neb jsme neměli zájem, ale pokud budete mít někdo chuť, na těchto ostrovech se za svojí zálibu stydět nemusíte.

Další den jsme se nechali odvést za 8 babek na blízký ostrov Kuandidup, který měl rozměry cca 10×15 m a na něm jsme konečně získali „robinsonovský“ pocit. Zdlábli jsme nějaké ty kokosy, postavili si chýši a hlavně šnorchlovali. Moře je zde opravdu naprosto průhledné, čisté a teplé. Korály jsou tak dva metry od pobřeží a druhy ryb, které můžete vidět, hrají všemi barvami. Nepřipomíná vám náš šnorchlista nějakou filmovou postavu?:) (promiň pollito:)

Třetí den jsme vyrazili na domluvené lodi do městečka Corazón de Jesús, ze kterého jsme měli druhý den ráno odlétat. Cesta byla opět delší, a jelikož je benzín na těchto ostrovech velice cenný, dá vám chvíli práci, než seženete někoho ochotného s dostatkem benzínu. Za cestu jsme zaplatili 80 dolarů, ale pouhý pohled z lodi na městečko nám stačil k tomu, abychom našeho námořníka poprosili o doplutí k blízkému ostrovu Isla Tigre, kde jsme věděli o možnosti přespání. Samotné město Corazón de Jesus na nás opravdu dojem neudělalo a bůh ví, zda bychom vůbec našli místo na spaní.

Isla Tigre (v jazyce Kuna Digir Dupu) je jeden z mála ostrovů, kde žijí indiáni tradičním způsobem. Na bývalé přistávací dráze pro letadla je postaveno několik chatek pro turisty s restaurací a krásnou malinkou plážičkou. Cena za noc je 10 dolarů na osobu a oběd nebo večeře vyšla pro 4 osoby na 15 dolarů. A musíme říct, že jídlo bylo opravdu luxusní. K obědu jsme měli rybu a k večeři nám odchytli chobotnici. Místní jsou velice sympatičtí a příjemní lidé, kteří se chtějí hodně dozvědět o vaší kultuře a zároveň vy máte naopak možnost zajít do jejich vesnice a nahlédnout tak do jejich způsobu života. Fotky z vesnice si ale ponechám na příště.

No a jako již tradičně, abyste měli pocit, že jste si s námi na Robinsony zahráli, zde je krátké video:

Los cocosos from Kamik on Vimeo.

Více fotek z ostrovů v Karibiku najdete v Galerii.

12 Responses to “Comarca de Kuna Yala – San Blas”

1. Kamik napsal:

   14.5.2010 v 19.59

   Děkuji tetičce za dárek!
2. tatka napsal:

   15.5.2010 v 10.38

   Taky vyrážím do světa,beru svetr je zde 8stupnů a se svou 35itiletou mašinkou jedu do dalekých lázní Bad Schandau. Pá a pusu užívejte! Tatka
3. teta napsal:

   15.5.2010 v 15.32

   No hay de que :-)
4. teta napsal:

   15.5.2010 v 15.57

   Odpoved na komentar nefungovala, ale to neva… Fotky i video jsou super, povidani taky, jiddish se ucit nebudu, prilis mnoho slunicka, ale hlavne ze tam bylo pivo za dolac! Mozna byste meli otevrit kavarnu tam a oskubavat turisty jako to delaji ti sikovni mistni, at je panbicek pozehna.
5. Šáfa napsal:

   17.5.2010 v 18.47

   Užívejte sluníčka, Morava je opět pod vodou.Jinak vypadá to tam krásně, ale delší pobyt na jednom ostrůvku je asi klaustrofobický.Kromě vašeho popisu se zároveň těším na komentář TETY (bude první, nebude ….)Teď ukazují v Tv jak evakuují lidi vrtulníky, zřícený barák a že stále na Moravě prší a voda stoupá.Mějte se hezky.
6. kitchen showrooms napsal:

   22.7.2011 v 4.30

   Does any person know a totally free(or cheap) instrument or site that allows you to check your internal pages serp rankings? I have no idea.!. Thanks!
7. fitted bedrooms essex napsal:

   22.7.2011 v 15.36

   I’ve noticed WP will put the newer post after the older post in the specific category. What if you wanted to rearrange this so that an older post was put in the beginning of a page or should you needed to put an older post in front of an older post?. I made the post ’sticky’ and it didn’t make any difference. I guess simply because the post is part of a category and not a specific page. Any ideas.!.
8. bathroom fitters essex napsal:

   22.7.2011 v 21.32

   I was wondering should you know if there is any simple way to get all of your hyperlinks to open in a brand new window in the wordpress blog. I know how to complete it the manual way, but I was hoping for something that would take care of it site wide. Any suggestions?
9. bathroom showrooms essex napsal:

   23.7.2011 v 16.59

   I’m trying to put together a list of the best free of charge tools to make use of for :a) finding niches and b) checking if they’re viable or not, like traffictravis, SEO for firefox etc. What tools do you use? Any Help appreciated.
10. Graco Car Seats napsal:

    24.7.2011 v 1.13

    Thanks for the article. I really agree that your focus really determines your reality, and by seeing and appreciating the success and abundance in others lives really opens up the potential for your own success. Resenting things only brings you down.
11. Buy Used Golf Drivers napsal:

    30.7.2011 v 0.48

    crucial post , really good perspective on the subject and very well written, this certainly has put a spin on my day, umpteen thanks from the USA and sustain up the good work
12. man and van london napsal:

    30.7.2011 v 2.34

    Does anyone know of a slideshow widget, in which I can create pictures of my choice, and link each photo to whatever url I need?