Island

Island je ostrov vytvořený lávou s rozlohou jako naše země a počtem obyvatel 300 tisíc. Na své původní obyvatele, Vikingy, jsou Islanďané velice hrdí, stejně jako na svůj jazyk, který se od dob Vikingů příliš nezměnil. Pro Island jsou typické ságy, ovce, koně, svetry z vlny, chladnější podnebí, termální prameny a polární záře.
Pokud jste před cestou na Island žádnou ságu nečetli, zcela jistě budete mít možnost při návratu zpět, jelikož na turisty číhá v každém obchůdku se suvenýry sbírka těchto úchvatných, historických a moudrých příběhů.
Ovečky se prohánějí po kopcích skoro celý rok. Většinou jsou rozděleny do skupinek po třech, matka a dvě děti, tzv. typická islandská rodinka. Nebýt jehněčích hlav v mrazácích supermarketu, jeden by si myslel, že být ovcí na Islandu je pohodový život.
Koně jsou na rozdíl od ovcí venku po celý rok a díky tomu mají v zimním období huňatější srst. Vzrůstem jsou o něco větší než pony a jsou proslavení pro svoji typickou chůzi, tzv. mimochod. Dokonce se pořádají závody, kdy se při jízdě tímto stylem nesmí jezdci rozlít sklenice piva.
Během pobytu na ostrově musíte rozhodně ochutnat originální islandský alkoholický nápoj Brennivín. Bývá také nazýván „černá smrt“ a Quentina Tarantina zaujal natolik, že ho v Killovi Billovi 2 popíjí zabiják Budd. Původně byla i natočená scéna, kde o něm Budd mluví, ale ta byla nakonec z filmu vystřihnuta. Nápoj je ochucen semínky z kmínu, pracovně jsme mu tedy říkali „kmínka“, kterou velice rád pil pan Čupera ve Werichově Fimfáru.

Počasí

Na Islandu jsme strávili tři týdny na přelomu srpna a září roku 2009. Pomalu tam končilo léto a začínala zimní sezóna (podzim tam zřejmě rovnou vynechávají). Teploty se průměrně pohybovaly kolem 9 stupňů celsia a nebylo dne nebo noci, aby nezapršelo. Ale přesto jsme měli pocit, že jsme měli štěstí na počasí. Brali jsme to jako test našich funkčních oblečení. Island je plný všudypřítomných oveček a my jsme na pár týdnů stali jedni z nich, jelikož jsme za celou dobu ze sebe nesundali úžasné spodní prádlo z vlny Merino. Výrobky z této vlny doporučují 4 účastníci našeho zájezdu ze 4. Kdyby nebylo praní prádla mojí domácí zálibou, ani bych ho po příjezdu domů nemusela prát. Stále totiž vonělo.

Turisté

Na Islandu se turisté dělí do tří skupin podle typu dopravního prostředku. Máte hodně peněz a půjčíte si pořádného offroada; máte méně peněz a půjčíte si klasické osobní auto a nebo nemáte žádné peníze a stopujete či v případě krize jezdíte autobusem. Občas potkáte i takové nadšence, kteří místo vzduchem přicestovali trajektem a jedou tak svým vlastním vozem. My jsme si půjčili u firmy Budget Suzuki Legacy 4×4. Cenově vyšlo na cca 27 tis. Kč na tři týdny. Celkem jsme ujeli 3 600 km a při ceně benzínu 30,-Kč/l jsme za benzín utratili cca 8 tis. Kč.

Silnice

Na Islandu je ideální silniční provoz pro začínající řidiče. Kolem celého ostrova vede jediná silnice č. 1, která je v současné době skoro celá již pokrytá asfaltem. Pokud, ale ze silnice odbočíte a nemáte vozidlo typu offroad, zcela jistě zažijete drncavou jízdu, kdy musíte neustále sledovat každou díru v zemi a doufat, že ze štěrku pod vámi neulítne kamínek na přední sklo. Vy co nemáte dostatek peněz na auto s obřími koly, nezoufejte. Měli jsme klasické osobní auto a na všechny důležité turistické atrakce jsme se dostali. Důležité je sledovat číselný popis silnice. Systém značení vám hodně pomůže v odhadu, zda vaše auto silnici zvládne. Čím vyšší číslo, tím horší kvalita a pokud je před číslem písmenko F, tak je to vždy silnice štěrková nebo spíše už kamenitá a bez offroadu byste na ní jezdit neměli. A aby to bylo zcela jasné,v autopůjčovně vám dají mapku, která označuje prostor, ve kterém se můžete, nebo resp. už nemůžete s autem pohybovat, ale snad ani oni sami nevěří, že to turisti dodržují. Pokud bychom totiž jeli dle tohoto návodu, neviděli bychom Dettifoss, Landmannalaugar a spousty dalších důležitých bodů. Abychom neměli pocit, že můžeme jezdit úplně bez problémů, našli jsme jednoho rána kolo prázdné. Ochotný pán z turistické asociace nám kolo dofoukl během minuty svým vlastním kompresorem (zřejmě standardní výbava) a my se modlili, abychom dojeli do nejbližší vesnice, kde najdeme dalšího milého pána opraváře. Povedlo se. Pán byl sice poněkud nemluvný, ale šikovný a hlavně levný. Z pneumatiky vyndal 3 cm dlouhý hřebík a naúčtoval si 2000 ISK, tj. cca 290 Kč.

Ceny

V době našeho pobytu byl Island po slavném státním bankrotu a následném zadlužení se našim ruským bratrům. Krize se tedy podepsala i na cenách zboží a hlavně měnovém kurzu. Ceny jsme přepočítávali dělením sedmi. Takže např. chleba stál 180 ISK, tj. cca 25 Kč. Obecně se dá říci, že jsme neshledali Island drahou zemí. Samozřejmě jsme si jako turisti nevyhazovali z kopýtka (až na výjimky, kdy jsme si to opravdu zasloužili!), ale hlady jsme netrpěli. Dokonce jsme si párkrát zašli na pivečko, jehož cena je poněkud dražší (85 Kč), ale to je v podstatě veškerý alkohol na Islandu. Benzín, jak už jsem zmínila, stál průměrně 30 Kč/l. Ceny kempů se pohybovali mezi 100 – 160 Kč za noc za osobu. Vybavení kempů bylo na dobré úrovni. Ve většině byla kuchyňka, někdy i zastřešená a s teplou vodou. WC bylo všude a vždy bylo čisté a voňavé. Sprchy byly většinou v každém kempu a díky všudypřítomným termálním pramenům jste si mohli volit teplotu horké vody od 36 do 50 stupňů. Po promrzlém dni tak máte pocit naprostého luxusu, kdy vám zápach síry stékající po těle nečiní žádné potíže.

Cestování

Zorientovat se na mapě Islandu je celkem jednoduché. Ostrov není příliš veliký a kolem dokola vede jenom jedna hlavní silnice. Na západní straně je členitější pobřeží, takže jízda po silnici lemujícící tyto fjordy je poněkud unavující, jelikož chvíli jedete směrem k oceánu, chvíli jedete zase zpět do vnitrozemí a takto se to střídá třeba i 4 hodiny cesty. Brzy pochopíte, že v pojmenování míst Islanďané neuplatnili příliš fantazie. Bohatě vám postačí znalost základních slov: vík (zátoka), jökull (ledovec), fjörður (fjord), foss (vodopád), staður (místo), vatn (jezero) a hver (horký pramen).

Ledovce

Na Islandu je několik ledovců a pokud jste zdatný turista, můžete se na některý z nich podívat. Největší ledovec Vatnajökull je zároveň druhým největším ledovcem Evropy a pod jeho povrchem je ukryt vulkán Grímsvötn, který naposledy vybuchl v roce 2004. Jelikož je sopka umístěna pod ledovcem, její erupce napáchá vždy největší škody. Zatím nejhorší byly záplavy po výbuchu v roce 1993 a 1995. Všechny ledovce si pomocí svých splazů hledají cestu k moři. Kombinace hnědé řeky vtékající do modrého oceánu je velice působivá, ale zároveň děsící, když si uvědomíte rychlost s jakou tyto ledovce tají a rok od roku se zmenšují.

Vodopády

Island je přímo zemí vodopádů. Nejenže se může pochlubit nejvodnatějším vodopádem Evropy Dettifoss, ale díky tajícím ledovcům můžete při tůře narazit každých pár metrů na sršící vodu valící se z útesů směrem k moři. Vodu z těchto řek jsme měli možnost, resp. jsme museli, ochutnat při výšlapech do přírody a musím zaťukat, že jsme nezaznamenali žádné zdravotní potíže. Vysoká kvalita těchto vod je možná také jeden z důvodů, proč jsme v žádném obchodě nenarazili na pitnou vodu v pet lahvích ke koupi.

Termální prameny

Jak už jsem se zmínila, o teplou vodu nemají na Islandu nouzi ani ty nejobyčejnější kempy. Termální koupaliště má skoro každá menší vesnice a cena vstupného se nám zdála spíše symbolická (kolem 50 Kč). Většina lázní má jeden velký plavecký bazén a několik menších bazénků rozdělených dle teploty. Nejznámější jsou lázně Modrá laguna, které se nacházejí jen několik kilometrů od letiště Keflavík. Turisté tak mají možnost relaxovat po dlouhém letu v nádherně modré vodě s teplotou kolem 40 stupňů a matlat na sebe léčivé bílé bahýnko. Pohodu vám dokonce ani nezkazí fakt, že voda je vypouštěna z nedaleké elektrárny jako použitý odpad a musí být ochlazována, aby jste se v ní mohli koupat.

Gejzíry

Gejzír je pramen horké vody vystřikující v pravidelných intervalech z hlubin země. Na světě existuje pouze jeden jediný Geysir, jehož jméno zobecnělo a používá se pro označení jakéhokoliv proudu vody stříkajícího na povrch země. Jeho vodní sloupec ve své největší slávě dosahoval až 70 m. V současné době je aktivní pouze při zemětřesení a výška proudu zdaleka nedosahuje takových hodnot. Naposledy se projevil v roce 2000. Když budete mít štěstí a přesvědčíte Islanďany, že jste významný návštěvník, uvedou tento gejzír do chodu pomocí 40 kg mýdlového prášku, alespoň to uvádí náš knižní průvodce. Obyčejní turisté, ale mohou využít možnosti pozorovat bratříčka Strokkura, který je jen pár metrů vedle Geysiru a každých 8 minut dosahuje jeho proud 25 metrů. Strokkur je tak jediný aktivní gejzír na ostrově. Dříve byl aktivní ještě gejzír Krísuvík, ale ten se v roce 1999 vyhodil sám do povětří.

Sopky

Každého turistu zarazí na první pohled pustá měsíční krajina tohoto ostrova, kde stromy najdete pouze vysázené v umělých školkách a nejvyšší bod má 2110 m (Hvannadalshnúkur). Island totiž leží na středoatlantickém zlomu, kde se střetává euroasijská a americká pevninská deska. Desky se od sebe pomalu oddělují a díky tomu je Island strháván do středu země a magma tak může vystupovat nahoru k zemskému povrhu. Střet obou desek se táhne jako pás napříč celým ostrovem a jejich pohyb tak má vliv na formování celé země. Nejznámější sopkou je Hekla (1491 m), která od roku 1970 vybuchuje každých deset let. Nejbližší erupce se opět očekává v únoru 2010. Obyvatelé Islandu se většinou běží na výbuch sopky podívat a paradoxem je, že je několikrát zaskočila sněhová bouře, která výbuch doprovázela. Islanďané se snaží maximálně využít síly přírodních živlů a tak je u většiny sopek postavena elektrárna, která poskytuje obyvatelům elektřinu vyrobenou za pomocí síly těchto vulkánů. Obecně se, ale může říci, že sopečná činnost na ostrově je v současné době v porovnání s minulými stoletími o poznání klidnější.

MÍSTA, KTERÁ UDĚLAJÍ DOJEM

Reykjavík

Každé hlavní město musí být krásné, když má pouze 120 tis. obyvatel. Reykjavík je městečko, kde je víc kaváren než pizzerií. Na hlavní ulici Laugavegur se o víkendových nocích prohánějí (no spíše se popojíždějí) místní puberťáci v autech svých rodičů, aby si tak vynahradili čas, kdy zatím nemůžou díky svému věku popíjet předražený alkohol v baru. Zábavu v kroužení aut stále dokola jsme jako zahraniční turisté, zvyklí konzumovat alkohol od 14, nemohli pochopit. Na zmíněné hlavní ulici se střídají obchůdky se suvenýry, kavárny, restaurace, značkové obchody a bary. Přesto, že je ulice zaměřena hlavně na turisty, je překvapením neobvyklá otevírací doba. V týdnu zavírají obchody v 17 hodin a o víkendu má většina z nich zavřeno úplně. Narazili jsme i na obchůdek, kde měli otevírací dobu nastavenou dle jejich aktuální nálady. Pokud máte rádi mexickou kuchyni, rozhodně doporučujeme zajít do restaurace Santa Maria na hlavní ulici. Jídla mají naprosto skvělá a cenově naprosto přijatelná pro turisty. Na prohlídku města vám budou stačit dva dny a pokud jste fandové do umění a historie, doporučuji zakoupit výhodnou kartičku pro turisty, díky níž máte autobusy a většinu vstupů do muzeí zdarma po vámi zvolenou dobu.

Modrá laguna

Oblíbené lázně, které nevynechá žádný turista a to i přes až kýčovitě designované propagační materiály, na které narazíte v každém obchůdku se suvenýry. Dalšími produkty, které číhají na turisty jsou pak kosmetické přípravky z bahna této laguny a pro mě nepochopitelné cd s hudbou Modré laguny. Kromě zvuků sousední elektrárny mě nenapadá co by mohlo na údajně relaxačním cd být. Nicméně lázně jsou to vskutku luxusní a teplá modře zabarvená voda působí opravdu relaxačně na všechny lidské smysly. Doporučuji naplánovat vaši návštěvu hned po otevření areálu, tj. 8 hodin ráno, jelikož dopoledne se již začínají trousit další davy a kolem oběda se dokonce stojí fronta na volnou skřínku v šatnách.

Hornstrandir

Nejsevernější poloostrov západních fjord je úchvatný nejen díky své poloze, ale také nedotčenou přírodou a šancí, že během túry na nikoho nenarazíte. Pravdou je, že v hlavní letní sezóně je poloostrov vyhledávaný mezi turisty, ale nebude to určitě v takové míře jako Modrá laguna. Navíc díky tomu, že není tak snadno dostupný, máte šanci, že potkáte jenom pohodové výletníky, kteří jsou s přírodou za jedno. Na poloostrov se můžete dostat pouze lodí a to z městečka Ísafjörður nebo Bolungarvík. Váš pobyt na Hornstrandiru je doporučené nahlásit v turistických informacích, aby pro vás případně při náhlé změně počasí mohli zajet. Poloostrovy kolem ledovce Drangajökull jsou neosídlené, poslední rybářské rodiny odešly v 90. letech minulého století. Pokud vás během túry přepadne zlé počasí, můžete tak využít buď některých opuštěných domů nebo tzv. SOS budek, což jsou malé domečky udržované turistickou asociací a mají sloužit pouze pro lidi v nouzi. Jsou vybavené základními potravinami, plynovým vařičem, dekami a svíčkou. V budce je také vysílačka, kterou byste případně využili pro zavolání pomoci. Ale rozhodně na ně během svých cest nespoléhejte, jelikož jsou rozmístěny v celkem velkých vzdálenostech a navíc mohou být již okupovány jinými turisty. Za zmínku ještě stojí již uvedená rybářská vesnice Bolungarvík, která je umístěna na nejzápadnějším místě osídleného severního fjordu. Městečko je proslavené pro své nejdrsnější podnebí na Islandu a časté laviny, které se na něj valí z úpatí tří hor obklopujících vesnici.

Akureyri

Po hlavním městě je s počtem 15 tis. obyvatel druhým největším městem ostrova. Díky jeho poloze má nejteplejší a nejstabilnější počasí v zemi. V letních měsících mohou dokonce teploty vyšplhat na 20 °C, přestože se město nachází cca 100 km od polárního kruhu. Místní obyvatelé se velice rádi pyšní svým podnebím a rádi tak popichují obyvatele deštivého Reykjavíku, se kterými neustále soutěží o prvenství nejlepšího města pro život na ostrově. Turisté se tak mohou rozdělit do dvou skupin a musím říci, že my jsme fandili Akureyri. Je to milé a klidné městečko, kde není žádná hlavní ulice, po které večer jezdí mírně praštění puberťáci.

Landmannalaugar

Asi nejnavštěvovanější místo ve středozemí ostrova, kam přijíždějí turisté s plánem projít si klasickou turistickou trasu Laugavegur vedoucí z Landmannalaugaru do Þörsmörku. Trasa trvá 4 dny a vede krajinou obsidiánových hor, zbarvených do oranžových, šedivých a zelených tónů. Při pohledu na tyto kopce máte pocit, že jde o malované kulisy do pohádky o Krakonošovi. Do Landmannalaugaru se můžete dostat autobusem nebo autem s pohonem na všechny čtyři. Na cestě, která rozhodně není pokryta asfaltem, musíte překonat celkem 4 brody. Turisté, jako jsme byli my, tj. co nemají vozidlo typu offroad, musejí nechat auto před posledním brodem těsně před kempem, jelikož tento brod je o dost hlubší než ty tři předchozí. Kemp je umístěn na kamenité planině, kde kolíky rozhodně nezatlučete. Stany tak působí jako by byly ve vojenském táboře, jelikož jsou kolem dokola těsně obloženy kameny. Tyto kameny slouží nejen jako náhrada za zatlučené kolíky, ale mají hlavně udržet stan při větru, který je tu častý a hodně silný. S kamením si starosti dělat nemusíte, vždy najdete vyskládané kamení po předchozích tábornících. V kempu vás nepříjemně překvapí zpoplatnění sprch a tak dáte asi jako všichni návštěvníci přednost koupeli v blízkém potůčku, kam kromě studené vody vtéká horký pramen. Vyčkejte až bude „bazének“ volný, jelikož při velkém množství lidí se teplá voda rychle rozprostře a nikdo se tak vlastně ani neohřeje a navíc při jakémkoliv pohybu vašeho souseda ucítíte studený proud.

Þingvellir

Toto kouzelné místo je zajímavé ze dvou důvodů. Právě na tomto místě se střetávají kontinentální desky a díky jejich postupnému se vzdalování vzniká příkopová propadlina a zároveň zde byl v roce 930 n.l. založen první parlament na světě. Přestože se geologický zlom táhne celým Islandem, nikde není tak zřetelný jako právě zde. Celkem můžete pozorovat čtyři kilometry široký a čtyřicet metrů hluboký zářez do krajiny. Každým rokem se propadlina rozšiřuje o 1,5 cm a dno klesá průměrně o pár milimetrů. V případě zemětřesení se samozřejmě čísla zvyšují. Důvodem proč právě zde byl založen AlÞing (parlament) nebyl samozřejmě tento zajímavý geologický útvar, ale strategické zvolení bodu, ke kterému měli všichni náčelníci stejně daleko. Každé léto se na dva týdny stala krajina středem Islandu a kmenoví náčelníci zde řešili spory, účastnili se sportovních klání a uzavírali obchody. Setkání vedl tzv. vykladač práva, který stál na vyvýšeném kameni a zákony schvalovala Zákonná rada. Tato setkání fungovala až do 13. st., kdy země byla již pod vládou Norů a pak Dánů a parlament samotný tak ztratil na síle. Od 16. st. se tam prováděly popravy žen a to tak, že se shazovaly do vodopádu řeky Öxary. Poslední shromáždění se sešlo v roce 1798 a poté byl parlament přemístěn do Reykjavíku. Díky těmto významným skutečnostem byl Þingvellir vyhlášen národním parkem a později jej UNESCO označilo za součást světového dědictví.

TIPY, KTERÉ OCENÍ JENOM ČEŠI

Úžasné koupání

Jedete-li na Island hlavně kvůli termálním pramenům, musíte se rozhodně zastavit v Sejlavallalaug. O tomto místečku se v průvodcích moc nepíše a máte tak šanci, že se budete koupat v bazénku sami. Místo není značené a tak vám musí stačit nápověda, že je to těsně před vodopádem Skógarfoss. Odbočíte ze silnice směrem do vnitrozemí, na ceduli budou přeškrtnuté lázně, autem dojedete až kam to půjde a pak se vydáte pěšky podél teplé trubky. Ta vás dovede k vrtu, který vynáší horký pramen na povrch a vtéká do 90 let starého bazénu. Tento bazén postavil otec pro svého syna, aby se naučil plavat a musím říct, že udělal opravdu dobrý skutek. Teprve u tohoto bazénu vedle, kterého teče studená řeka a pasou se ovečky pochopíte co je to Island.

Plavba mezi ledovci

Mezi hlavní turistické atrakce patří plavba na lodi mezi ledovci na jezeře Jökulssárlón. My jsme, ale objevili možnost svézt se mezi ledovci na šlapadle a hlavně bez turistů a zadarmo. Pokud pojedete po silnici č. 1 směrem do Víku, musíte odbočit ze silnice hned k prvnímu splazu, který se vám ukáže. Jmenuje se Hoffellsjökull. Pojedete po cestě až úplně ke splazu a za mírným kopečkem se před vámi otevře nádherný výhled na kusy ledovce plující po vodě. V rohu byste měli nalézt červené šlapadlo. Pokud máte dost odvahy, neváhejte a udělejte si malou expedici mezi ledovými krami.

Zaručeně nejlepší kemp

Jestliže vám zbyde pár dní nebo aspoň noc před odletem z Keflavíku, rozhodně se zastavte v místě zvaném Strandarkirkja. Tato samota leží těsně na pobřeží a kromě majáku, ovcí a pár místních obyvatel je tam nejlepší kemp na Islandu. Nenechte se zmást podle ukazatelů, kempy jsou tam totiž dva a od sebe jsou vzdálené jen asi 100 metrů, ale hlavní rozdíl mezi nimi je cena. U jednoho si můžete připojit elektřinu a sednout si do malé kavárny, ale ten druhý, ten je zadarmo a navíc je opravdu luxusní. Majitelé pozemku postavili tento kemp v roce 2008 a za sezónu jim tam přijelo přes 500 lidí, takže se rozhodli v této zvláštní charitě pokračovat. K dispozici máte pěkně posekaný pozemek s dřevěnými stoly, čisté záchody s teplou vodou a sprcha za poplatek 400 ISK. A jako bonus nabízejí majitelé kachní vejce ze své vlastní farmy všem ubytovaným k snídani a samozřejmě opět zdarma. Ano, nám Čechům se to zdá neuvěřitelné. Celou noc jsme přemýšleli, kde je ten zakopaný pes a čekali jsme, že ráno to přijde, ale nic. Nechali jsme pár drobných v misce a s úctou a pusou stále otevřenou odjeli. Jak majitelé uvádí na cedulce v kempu, nemají peníze na investování do reklamy a proto nás prosí, abychom o nich šířili informace svým přátelům a známým. Proto tak činím i já a tak neváhejte a zakuste strávit noc u lidí, kteří nic nepřijímají, ale jenom dávají. Věřím, že pro většinu z nás to bude v dnešní době opravdu zážitek.

Film

Reykjavík Whale Watching Massacre se těžko popisuje. Nemyslím si, že film může být srozumitelný pro lidi co nenavštívili Island, proto doporučuji shlédnout ho až na závěr vašeho pobytu. Rozhodně musíte mít smysl pro humor a nejít na film sami. Jak už název napovídá, jde o poněkud krvavější žánr, ale přesto – myšlenku to má! Smyslem filmu není lidi vystrašit, ale rozvést opět do pohybu věčnou debatu obyvatelů Islandu a to sice lovit velryby – ano či ne? Dovedu si sice představit i jiné druhy filmů s tímto tématem, ale musím říci, že režisér to pojal opravdu originálně a herci si při natáčení rozhodně užili své. Nejlépe bude když shlédnete trailer, ale prosím nenechte se odradit!

Více fotek najdete v Galerii.