Zvířátka

Zvířátka tvoří v mém životě velice podstatnou část a kdo mě zná ví, že největšími favority jsou psi. U rodičů jsem si zhruba ve 12 letech konečně vybulela pejska. Velsšpringršpanělka se jmenovala Cita a bohužel jsme jí v pěti letech museli u pana doktora nechat uspat. Zažily jsme spolu moc srandy, absolvovala cvičák a moc ráda plavala. Neustále na ní vzpomínám a pokud se mi podaří odchovat vlastní štěňata doma, jedno po ní určitě pojmenuji.

Vlastního psa jsem od té doby neměla, přece jenom pobyt na koleji by pro psa asi nebyl vhodný:) Proto jsem ráda, když se můžu vyřádit se psí smečkou své mamky. Jakmile mi to ale životní situace dovolí, okamžitě pořizuji štěně. A rozhodně nezůstanu u jednoho, bylo by mu přeci smutno!:) Jména mám zatím vymyšlena pro tři hafany, tak uvidíme na jakém počtu se naše smečka v budoucnu ustálí. Jsem také velký fanda psích útulků a kdybych jednou nevěděla co s penězi, jeden bych si sama otevřela.

V současné době jsou součástí mého života tito australští pěvci, čeští voříšci a falešné kočičky:

V naší kleci chováme mladého Otíka a ušlechtilou, i když také mladou, dámu Lauru. Laurinka ještě donedávna žila s partnerem Vojtou, který nám ale nečekaně zahynul. Po pár dnech jsme jí pořídili nového kamaráda a doufáme, že si budou rozumět stejně jako s Vojtou, se kterým odchovala 5 krásných mrňat. Andulky oficiálně patří mému bratrovi, ale díky studiím a cestování se o ně tak nějak pořád střídáme.

Dorinka je dáma v nejlepších letech. Jako štěňátko jsme si jí vzali z děčínského útulku. Dle vzhledu a vlastností byli její rodiče ovčák a jezevčík. Kdo z nich byl otec a kdo matka, samozřejmě nevíme. Dorča je statný hlídač a bravurně zvládá pozici šéfky všech zvířat v domě. Jakmile se naše kočky mírně nepohodnou, okamžitě vystřelí a nastolí pořádek.

Kimi k nám přišel od sousedů a je to mixík středoasijského pastevce a labradorského retrívra. S Dorčou si výborně rozumějí a i přes dost podstatný rozdíl ve velikosti, Dorča má Kimíka naprosto pod kontrolou a on jí ve všem poslechne. Je to jeho velká učitelka:) Taková uzená prasečí nožička je pochoutka pro oba, ale Kimi si tu svojí ihned zahrabe a pak trpělivě pozoruje Dorču a s nadšením ohlodává její okousané zbytky.

Kočičí smečka patří mé mamince. Současný počet jsou dvě kočky: Ťapka a Leona a dva kocouři: Matěj, Dixi a Mourek. Obecně se dá říci, že žijí ve vzájemné symbióze, i přes občasné snahy bouřlivějšího Mourka nebo slovenské mačky Leony nabourat jejich kočičí klid. V zimě se drží doma a užívají si teplíčka, ale jakmile se ukáže jarní sluníčko vyrážejí se slunit na pavlač, případně ulovit nějakou tu zbloudilou myšku.

Podrobnější informace o našich zvířátkách najdete po kliknutí na jejich siluetu nebo se můžete podívat do Galerie na fotky Andulek a Psí smečky.