Comida típica

Potom co jsme si zmapovali místní ovoce a zeleninu, je na čase nahlédnout Panamcům pod pokličku a seznámit se s jejich základními tradičními jídly.

Místní kuchyně je ovlivněna stejně jako celá země událostmi kolem průplavu. Díky stavbě tohoto veledíla sem bylo většinou nedobrovolně „zavleknuto“ spousta otroků z různých částí světa a jejich potomci se tak postupně podíleli na tvorbě místních chutí. Nejvíce je ale panamská kuchyně ovlivněna karibským stylem. Mezi základní potraviny patří ryby a mořské plody spolu s rýží vařenou v limetkové šťávě nebo kokosovém mléce. Ovšem základním kamenem je koriandr (cilantro), resp. jeho mladé listy. Koriandr zde najdete absolutně ve všem, v polévkách, v salátech, v guacamole nebo jako zelený posyp na rýži. Prostě bez něj to není ono!

Nejlevnějším způsobem jak se můžete najíst, je návštěva samoobslužného bufetu nebo jídelny. Během oběda je tam narváno místními pracanty, takže se můžete i lehce zapojit do konverzace. Většinou nabízejí polévku, několik druhů příloh (rýže bílá nebo s příchutí, špagety, bramborou kaši) a k tomu pečené kuře, kuře v omáčce, smaženou rybu (nejčastěji parmu), hovězí nebo jelení maso. Dále nabízejí salát, zákusky a nápoje. Pivo pouze v plechovkách, už jsem to určitě někde zmínila – točené pivo je tady vzácností:( V těchto „bufících“ pořídíte kompletní oběd za $2 – $3. Musím říci, že do jídelny chodíme často a jídla měli zatím vždycky výborná. Pokud se chcete najíst komfortněji a také více utratit, máte na výběr z velkého množství restaurací všech kuchyní světa. A samozřejmě ve větších městech si můžete koupit i taštičku od „Meka“ nebo stehýnko od KFC.

Asi nejméně sympatické jsou pro mě zdejší typické snídaně. Říká se jim obecně fritura a jsou to hlavně smažené kukuřičné placičky nebo párečky. K snídani můžete dostat také vajíčka připravená na různé způsoby a jako přílohu patacones (smažené zelené banány). Kukuřičné placičky (tortilla de maíz) nebo párečky (bollos de maíz) se prodávají v každém obchůdku ve velkém množství. Placičky jsou v nabídce i v různých velikostech. Musejí se skladovat v lednici a mají poměrně krátkou trvanlivost. Placky i párky se smaží na oleji celkem dlouho, asi 15 minut. Párečky se mohou také připravovat v horké vodě nebo v mikrovlnce. Jejich chuť je dosti mastná, mazlavá a kukuřičná:) Rozhodně zůstávám věrná svému mlíčku, které tady mimochodem mají stejně dobré jako doma. K snídani se tady také podávají tzv. hojaldres. V podstatě se jedná o smažené lístkové těsto, které si buď můžete dát samotné jen tak do ruky nebo jako přílohu ke kuřeti v omáčce (pollo guisado).

Jako předkrm nebo jako příjemné osvěžení se tady podává studená polévka ceviche. Polévka je směsí rybího masa (nejčastěji okouna) a syrových mořských plodů zalitých limetkovou omáčkou s cibulí, papričkami a koriandrem. Nejsem velký fanda darů moře, takže jsem polévku doma nevyráběla, ale na naléhání Járy aspoň ochutnala v restauraci a musím říci, že ta zálivka nebyla vůbec špatná. Lahodné kořeněné zchlazení.

Pokud se ale chcete zahřát a více nasytit, dáte si klasickou zdejší polévku panamské kuchyně zvanou sancocho. V podstatě jde o kuřecí nebo slepičí vývar, do kterého se přidává cibule, pepř, oregano, samozřejmě koriandr, místní kořen ñame (možno nahradit bramborou) a kusy kukuřice vcelku. Na rozdíl od našeho klasického vývaru je důležité ponechat kusy kuřete ve větších porcích, tak aby se na každý talíř dostala pořádná porce masa, jak můžete vidět na fotce. Většinou jí servírují spolu s rýží, takže to vlastně může méně náročným jedincům posloužit jako hlavní jídlo. Polévku jsem opět zatím doma nevařila…:)

Jako hlavní jídlo se tu většinou servíruje rýže s kuřetem (arroz con pollo) nebo rýže s rybou (arroz con pescado). Rýže je buď bílá, nebo ochucená kořením a zeleninou. Kuře je buď pečené, nebo s omáčkou. Ryba je pečená a nejčastěji se servíruje parma (dorada) nebo okoun (corvina, v ajl sea bass). Jak už jsem zmínila, ryby moc nemusím, ale v tomto případě mě Jára přesvědčil, že to půjde. Místní okoun je naprosto jemňounký bez jakéhokoliv rybího zápachu. Přílohou je vždycky miska s fazolemi v omáčce, kterou si většinou zalijete rýži, aby nebyla tak suchá. Zároveň ještě na talíř patří trocha salátu (zeleninový, zelný nebo těstovinový) a nesmí chybět kousek smaženého banánu jako dezert. Jídlo, které je fotce stojí v místním bufetu $2,40.

Asi nejzajímavějším pokrmem už jenom kvůli jeho vzhledu jsou tamales. Bohužel nejsou běžně servírovány v jídelnách ani v restauracích, většinou si je lidé vyrábějí doma sami. Takže jsme zatím neměli možnost je ochutnat, ale minule jsem zahlédla paní, co je prodávala na rohu, tak se pro ně příště zastavím, abychom si mohli sami rozbalit ten úžasně vypadající balíček:) Příprava tamales je poněkud složitější, hlavně co se týká finálního zabalení do banánového listu, uspět mohou jenom zdatní jedinci, kteří na vánoce balí všechny dárky pro celou rodinu:) Pokud znáte majitele banánovníku a přemluvíte ho, aby vám věnoval pár listů na zkoušku, zde je recept. V podstatě se do uvařeného banánového listu vloží uvařená kaše z kukuřice s omáčkou z kuřecího nebo vepřového masa, ve které je ještě cibule, rajčatový protlak, rajčata, oregano a jak jinak než koriandr. Vše se pěkně zabalí mašličkou a vaří pohromadě ve vodě asi 30-40 minut. Kdo má radši obrázky než text, zde je odkaz na návod na přípravu tamales ve fotografiích.

Kdybych měla popsat panamskou kuchyni pár slovy tak řeknu: čerstvá z lokálních surovin, vonící po limetce a koriandru. Tak snad jsem vám aspoň trochu udělala chutě a hurá k sousedovi otrhat banánovník!

52 Responses to “Comida típica”

1. metaalconstructie napsal:

   30.7.2011 v 5.28

   internet-site.I wanted|easy methods to|top-of-the-line|sufficient to speak|wish to give a huge|This really|attention-grabbing points in time
2. inox trappen napsal:

   30.7.2011 v 5.31

   to search out this web|aid|It is best to|persons are not enough|you have got|thanks!|on this article but