Bocas del Toro Archipelago

Do češtiny by se mohlo přeložit jako soustroví býčích úst, proč? To netuším. Sice jsme několik býků na těchto ostrovech, které se nacházejí v Karibiku na severu Panamy, viděli, ale jejich tlamy nenaznačovaly žádnou spojitost s tvarem ostrovů nebo vůní ovzduší. Jediné, co bylo ve vzduchu cítit, byla nafta z motorových člunů, opalovací krémy turistů a smažené mořské plody.

Bocas del Toro kromě pevniny tvoří zhruba hlavních 6 ostrovů (Colón, Bastimentos, Carenero, Cristóbal, Popa, Cayo Aqua) a několik desítek malinkých ostrůvků a mangrovníkových porostů. Historicky je toto území spojeno s Kryštofem Kolumbem, který na těchto ostrovech kotvil a opravoval lodě. Jeho přítomnost dokazují i jména ostrovů Isla Colón (Kolumbus) nebo Isla Cristobal (Kryštof). Další důležitou roli v historii tohoto soustroví hrají banány. V 80. letech 19. století vysázely americké společnosti na pevnině banánové plantáže a svou administrativu soustředili do dnešního hlavního města Bocas Town. Dělníci na plantážích tvořili většinou přistěhovalci z Jamajky a Evropani, kteří ztratili práci po francouzském neúspěchu výstavby kanálu. Na počátku 20. st. se zde usídlila také hlavní banánová společnost United Fruit Company, která během dalších 30 let postupně přesunula plantáže více do vnitrozemí kvůli stále častěji se šířícím nemocím napadající banánovníky. V 50. letech 20. st. se ale vrátila jako Chiquita a pomocí pesticidů zajišťuje, že v EU máme jenom ty správně žluté a zahnuté banány podle předpisů.

Bocas del Toro je ale kromě banánových plantáží vyhlášené hlavně jako surfařský ráj. Surfaři starší generace (rozuměj tak cca 40-50 let:) říkají, že Bocas už není, co bývalo. Je plné turistů, hotelů, restaurací na každém rohu, že oni pamatují, když tam bylo pár plážových barů a domečků na nožičkách. Většina z nich nám i řekla, že už jsou tak znechuceni, že tam ani nejezdí. A musím říct, že se jim ani nedivím. Lidí tam bylo opravdu moc! A info pro surfaře: vlny tam nejsou pořád. Takže pokud plánujete výlet za surfařským snem, sledujte předpovědi. Zrovna když jsme tam byli my, tak byly vlny malinké a prkna se sušila na plážích.

Na ostrovy Bocas del Toro můžete buď letět s místními aerolinkami nebo pokud nevlastníte soukromou jachtu dorazit vodním taxíkem. Ten jezdí z pobřežního městečka Almirante každých 30 minut a stojí 4 dolary na osobu. Cesta do hlavního města Bocas Town trvá cca 45 minut. Samotné město není nijak zajímavé, na každém rohu jsou stánky s kýčovitými přívěsky z mušliček a neustále vám někdo nabízí tour lodí kolem ostrovů.

První noc jsme zůstali v hostelu Mondo Taitu v Bocas Town, který je mezi backpackery vyhlášen. Zvláštností tohoto hostelu je, že nedělají žádné rezervace předem. Prostě přijedete a uvidíte. Nám to tedy zrovna prošlo, ale museli jsme se ve třech podělit o dvě postele. Cena pro jednu osobu je 10 dolarů na noc. Pokud dorazíte ve středu nebo v pátek počítejte se zhoršeným spánkem, díky párty probíhající v hostelovém baru.

Další den jsme měli domluveného známého, který nás na své lodi odvezl do domku, který pronajímá a je na malinkém ostrově Isla Tigre. Domeček byl celkem nový a kromě všudypřítomných švábů a tří hladových psů jsme byli široko daleko sami. Při cestě na ostrov nás vzal na pláž zvanou Red frog beach podle malých červených žabiček, které jsou údajně jedovaté a pláž je jimi plná. Nezahlídli jsme ani jednu a podle místních jedovaté nejsou:) To nám ostatně tvrdí i tady v Boquete o tarantulích, ale mě nepřesvědčí! Pláž leží na kraji národního parku Marino Isla Bastimentos a můžete se na ní dostat jedině lodí. Po zaplacení vstupního poplatku 3 dolary vás čeká 10minutová procházka po dřevěných chodnících mezi mangrovníky. Pláž je jako z hlavní stránky katalogu zájezdové kanceláře. Moře je stejně jako Pacifik teplé a ve vedru vás vlastně ani vůbec neosvěží. Přesto si tedy rozhodně nestěžuji. Bylo to moc příjemné:)

Malé dcerky našeho průvodce si nás po pěti minutách okukování velice oblíbily a doslova jsme je ze sebe nemohli dostat. Večer jsme zajeli na pár pivek (samozřejmě lahvových) do hospody… no spíše malého obchůdku typu večerka, kde se sešli, tedy sjeli na kánoích místní, aby si poslechli trochu té muziky z reproduktoru. Elektřinu na těchto ostrovech zajišťuje každý večer se rozbíhající generátor a tak se kolem sedmé v dřevěných chýších nad vodou rozsvítí žárovky. Prošli jsme si hlavní vesnici ostrova Isla Tigre a nejvíce nás asi pobavila telefonní budka. Co myslíte, fungovala?

Obyvatelé na ostrovech žijí v dřevěných nebo bambusových chýších, přepravují se jedině na lodích, někteří mají i motorové čluny, ale většinu jsme potkali v kánoích, jako např. slečny na fotografii jak si to „peláší“ do školy.

Pitná voda na ostrovech není, takže se musíte spolehnout na koupenou balenou vodu nebo se přizpůsobit dešťové vodě jako místní. My jsme se tedy vzhledem ke krátkému pobytu nějakému přizpůsobování ani nevěnovali a dešťovou vodu využili jenom ke koupeli.

Více fotek z ostrovů v Karibiku najdete v Galerii.

5 Responses to “Bocas del Toro Archipelago”

  1. teta napsal:

    Vitejte zpatky do sede skutecnosti vsednich dnu! Nektere nazvy se tezko prekladaji doslova. Boca tez znamena usti ci vyusteni, ale to pojmenovani ma asi nejaky preneseny vyznam z minulosti.
    V Karibiku je vsechno bud Boca nebo Cayo.

    Jak jste se premistovali? Autem, busem, stopem, na kole ci letadlem?

  2. Kami napsal:

    Do Bocas jsme jeli busem a pak tím vodním taxíkem. Po ostrovech jsme se taky vezli loďkama a zpátky opět busem k nám domů. Na další výlety jsme si ale již půjčili auto. Na dalších hlášeních z cest pracuji:)

  3. hejbi napsal:

    No pekne…, nejlepsi je ta posledni fotoska jak mas Kamco to dite na kline…uplna mamina :-). k te budce..myslim ze fungovala…cirou nahodou s jednim technikem ze spolecnosti Cable&Wireless jsem asi pred mesicem mluvil po telefonu…hadam ze ale asi nevolal z tehle budky :-DD

  4. tatka napsal:

    Nádhera, skoro jako tady.

  5. Šáfa napsal:

    Ahojky, ani já by jsem moc nevěřila místním.Černé žabičky určitě nejsou černé jen tak :-D
    Jinak paráda